Možná to bude znít trochu jako klišé, ale dnešní svět je globální. A v takovém světě závisí úspěch především na rychlém a kvalitním spojení. Proto má Evropská unie plán, jak provázat důležitá centra na kontinentu sítí vysokorychlostních železničních tratí. Pokud by na ní Brno nebylo, jen těžko by mohlo v konkurenci ostatních měst dál prosperovat.
Brnu hrozilo, že bude z této sítě vymazáno. Naše stávající hlavní nádraží stojí v zatáčce a tísní jej okolní zástavba, pro napojení rychlé železnice je tedy nevhodné. A z debat o poloze nového nádraží se v Brně stal pomalu folklor. Pokud by nepadlo rozhodnutí, rychlovlaky by mohly město docela reálně objet. Dnes máme naštěstí jasno. Na tom, kde novej nádr postavit, se nakonec shodlo město, Jihomoravský kraj i Ministerstvo dopravy.
Nádraží bude u Svratky, přibližně 800 metrů od toho stávajícího. Bude dostatečně velké, aby to z Brna do okolí jezdilo co chvíli a vlaky nemusely čekat na seřazení u přecpaných nástupišť. A vysokorychlostní tratě na něj později také komfortně napojíme.
S přesunem nádru se do značné míry přebuduje i celý brněnský železniční uzel, a to tak, aby vlaky projížděly Brnem cestou nejmenšího odporu, s dalšími zastávkami rozmístěnými strategicky po městě. Náklady na celou tuhle akci pravděpodobně přesáhnou 40 miliard korun. Všichni investoři proto polohu Našeho nového nádru velmi pečlivě zvažovali. A tady je několik argumentů, proč si stát, město i kraj myslí, že novému nádraží bude nejlíp u řeky:
O 4 MINUTY
BLÍŽ K VAŠEMU
CÍLI
Nemusí to tak na první pohled vypadat, ale propočty dopravního modelu jsou nezpochybnitelné. Tím, že regionální i dálkové vlaky zastaví nejen na novém nádru u řeky, ale třeba i v Černovicích, ušetří cestující ve finále čas. Matematické propočty, které respektují, že každý potřebuje v Brně jinam, to říkají jasně: v průměru vznikne několikaminutová časová úspora pro každého cestujícího.
DOST KOLEJÍ
PRO VŠECHNY
VLAKY
Chceme, aby vlaky do okolí Brna jezdily každých 15 minut. Chceme, aby vlaky nezůstávaly stát před hlavním nádražím, protože se nevejdou k žádnému nástupišti. Proto potřebujeme Náš novej nádr. Nádr, co zvládne nejen dnešní dopravu, ale i dopravu za dalších 20 a 50 let a umožní zkrátit interval na příměstských linkách.
KONEC MARATONU S KUFREM.
Z VLAKU ROVNOU
DO AUTOBUSU
Novej nádr nebude jen pro vlaky. Postavíme pod ním i velké autobusové nádraží. Konečně tak nebudeme muset sprintovat s kufrem z nádru na Zvonařku – vlaky i autobusy pojedou z jednoho místa. Ať budete cestovat kamkoliv, stačí zajít na novej nádr.
UŽÍVEJTE SI
NOVÉ PARKY
MÍSTO KOLEJÍ
Novej nádr znamená víc kyslíku a víc prostoru ve městě. Dnešní koleje v centru zmizí a místo nich tu budou parky se spoustou zeleně. Památkově chráněné budovy původního nádraží budou mít nové využití a k nepoznání se promění i celé okolí dnešního nádraží. Z historického centra na jih města všichni volně projdou, zmizí dnešní rozdělení centra železniční tratí.
ŠETŘETE NERVY I ČAS
DÍKY POHODLNÉMU PARKOVÁNÍ
PŘÍMO U NÁDRAŽÍ
Jedete brzy ráno z Brna pryč a vracíte se večer. A nechcete se na nádr tak brzy trmácet městskou dopravou nebo si brát taxi. Nebo prostě jenom potřebujete někoho vyzvednout u vlaku. Konečně bude možné přímo u nádraží pohodlně zaparkovat. Novej nádr znamená dostatek parkovacích míst pro ty, kteří potřebují přijet k vlaku autem.
100 LET
SE ROZHODOVALO,
TEĎ UŽ MÁME PLÁN
Novej nádr už je v procesu. Intenzivně pracujeme nejen na plánech nádru, ale také okolní infrastruktury nové městské čtvrti u řeky, autobusového nádraží, tramvajových tratí, napojení všech železničních tratí, které vedou do Brna, i nového dopravního uzlu v Černovicích, kde se bude také přestupovat z vlaků na MHD.
FAJN BYDLENÍ
V NOVÉ ČTVRTI
U ŘEKY
Není to jenom novej nádr. Je to zároveň nová čtvrť s obchody, hřišti, parky a hlavně bytovými domy. Proč dnes ceny nových bytů v Brně raketově rostou? Protože se jich staví málo a není je ve městě pomalu už kde stavět. Novej nádr pomůže s návratem cen k normálu. Spolu s ním tu vyroste celá čtvrť s bydlením pro studenty, vědce i mladé rodiny.
RYCHLOVLAKY?
ZVLÁDNE
TAKY
Náš novej nádr umožní napojení Brna na vysokorychlostní tratě. A tak se třeba do Paříže dostanete jen s jedním přestupem za polovinu stávajícího času. Jasně, nebude to hned. Ale musíme se dívat 20 i 50 let dopředu, když nádraží chystáme. A jakmile to bude aktuální, rozhodně nebudeme chtít, aby se Brnu vysokorychlostní tratě vyhnuly.
ZATÍMCO SE STAVÍ,
VAŠE POHODLÍ
TO NENARUŠÍ
Plánované nádraží vznikne na zelené louce. Jeho stavba nepřinese zásadní komplikace, hluk, prach ani vibrace. Novej nádr bude stát v centru, ale přitom na místě, kde dnes nic není.
A kde nic není, ani stavba nevadí.
Ze stanice při relativním okraji města se stalo nádraží v centru, jak jej známe dnes. Okolní zástavba začala omezovat rozvoj drážní dopravy už za první republiky. A to se tehdy museli Brňáci smířit i s kouřem z parních lokomotiv. V roce 1927 byla proto vyhlášena první soutěž na řešení problému. Podívejte se, jak šel čas s úvahami o modernizaci železnice v Brně od té doby:
20. století: První cenu v soutěži na konci dvacátých let nezískal nikdo, druhé místo připadlo architektu Bohuslavu Fuchsovi a železničnímu expertu Františku Sklenářovi. Na přestavbu nádraží a celého železničního uzlu však nedošlo.
Poté se různé snahy otevřít otázku modernizace nádru opakovaly ještě několikrát. Zvažoval se i přesun nádraží na jih, pokaždé však narazil na odpor. Spolu s tím, jak se stále víc zahušťovala doprava na železnici, však začínalo být jasné, že současné nádraží začíná praskat ve švech.
2002: Vláda schválila přestavbu brněnského železničního uzlu podle územního plánu města. Brno, Ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj a České dráhy podepsaly smlouvu o spolupráci při hledání peněz na projekt.
2004: Brňáci poprvé hlasovali o poloze nového nádru v referendu. Kvůli malé účasti však nebylo závazné.
2005: Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že stavba nového nádru u řeky nebude mít negativní vliv na životní prostředí.
2008–2009: Stavba I. etapy odstavného nádraží.
2009: Vláda rozhodla o pozastavení financování přestavby brněnského železničního uzlu, o rok později své rozhodnutí potvrdila kvůli stabilizaci schodku rozpočtu.
2011: Skupina architektů se inspirovala aktivitami koalice Nádraží v centru a přišla s návrhem, který dnes známe jako takzvanou polohu Petrov.
2012–2014: Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno. Právě z ní vychází aktuální studie proveditelnosti.
2014: Začal sběr podpisů pro druhé referendum o poloze brněnského nádru. Kvůli nedostatku platných podpisů se však nekonalo zároveň s komunálními volbami, jak plánovali organizátoři z občanské aliance Referendum 2014, ale o dva roky později.
2015: Odborníci z inženýringových společností SUDOP Brno, MORAVIA CONSULT Olomouc a AF Cityplan začali na zadání Správy železniční dopravní cesty zpracovávat Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno.
2016: Spolu s volbami do krajského zastupitelstva hlasovali Brňané i o poloze nového nádru v druhém referendu. Vzhledem k nízké účasti nebylo ani toto referendum závazné.
2016–2019: Rekonstrukce nástupišť, zabezpečovacího zařízení, výhybek a mostů na stávajícím hlavním nádraží spustila rozsáhlé výluky, při kterých mnozí cestující putovali místo hlaváku na Dolní nádraží poblíž Zvonařky.
2017: Dokončení Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, která hodnotila tři varianty: variantu A – takzvanou Řeku, variantu B – takzvanou polohu Petrov, a variantu C – nulovou se zachováním stávající polohy nádraží.
2018: Zastupitelé města Brna a Jihomoravského kraje podpořili výstavbu Našeho nového nádru v poloze Řeka. Tuto variantu nakonec zvolila jako nejlepší i Centrální komise Ministerstva dopravy.
2020: Vyhlášena mezinárodní soutěž na podobu nového nádraží.
The gallery was not found!
