Téma už za tatíčka Masaryka

Nemusíte mít zrovna ve skříni železničářskou uniformu po dědečkovi, abyste věděli, že o modernizaci a poloze hlavního nádraží se v Brně rokuje pořádně dlouho. Vlastně skoro století. Není divu, nádraží jsme měli už za Rakouska-Uherska, spolu s Vídní a Břeclaví jako třetí v monarchii. První vlak na něj přisupěl v roce 1838. Od té doby se nádraží párkrát přebudovalo a asi si dokážete představit, že spolu s ním se měnila i metropole kolem.

Ze stanice při relativním okraji města se stalo nádraží v centru, jak jej známe dnes. Okolní zástavba začala omezovat rozvoj drážní dopravy už za první republiky. A to se tehdy museli Brňáci smířit i s kouřem z parních lokomotiv. V roce 1927 byla proto vyhlášena první soutěž na řešení problému. Podívejte se, jak šel čas s úvahami o modernizaci železnice v Brně od té doby:

20. století: První cenu v soutěži na konci dvacátých let nezískal nikdo, druhé místo připadlo architektu Bohuslavu Fuchsovi a železničnímu expertu Františku Sklenářovi. Na přestavbu nádraží a celého železničního uzlu však nedošlo.
Poté se různé snahy otevřít otázku modernizace nádru opakovaly ještě několikrát. Zvažoval se i přesun nádraží na jih, pokaždé však narazil na odpor. Spolu s tím, jak se stále víc zahušťovala doprava na železnici, však začínalo být jasné, že současné nádraží začíná praskat ve švech.

2002: Vláda schválila přestavbu brněnského železničního uzlu podle územního plánu města. Brno, Ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj a České dráhy podepsaly smlouvu o spolupráci při hledání peněz na projekt.

2004: Brňáci poprvé hlasovali o poloze nového nádru v referendu. Kvůli malé účasti však nebylo závazné.

2005: Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že stavba nového nádru u řeky nebude mít negativní vliv na životní prostředí.

2008–2009: Stavba I. etapy odstavného nádraží.

2009: Vláda rozhodla o pozastavení financování přestavby brněnského železničního uzlu, o rok později své rozhodnutí potvrdila kvůli stabilizaci schodku rozpočtu.

2011: Skupina architektů se inspirovala aktivitami koalice Nádraží v centru a přišla s návrhem, který dnes známe jako takzvanou polohu Petrov.

2012–2014: Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno. Právě z ní vychází aktuální studie proveditelnosti.

2014: Začal sběr podpisů pro druhé referendum o poloze brněnského nádru. Kvůli nedostatku platných podpisů se však nekonalo zároveň s komunálními volbami, jak plánovali organizátoři z občanské aliance Referendum 2014, ale o dva roky později.

2015: Odborníci z inženýringových společností SUDOP Brno, MORAVIA CONSULT Olomouc a AF Cityplan začali na zadání Správy železniční dopravní cesty zpracovávat Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno.

2016: Spolu s volbami do krajského zastupitelstva hlasovali Brňané i o poloze nového nádru v druhém referendu. Vzhledem k nízké účasti nebylo ani toto referendum závazné.

2016–2019: Rekonstrukce nástupišť, zabezpečovacího zařízení, výhybek a mostů na stávajícím hlavním nádraží spustila rozsáhlé výluky, při kterých mnozí cestující putovali místo hlaváku na Dolní nádraží poblíž Zvonařky.

2017: Dokončení Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, která hodnotila tři varianty: variantu A – takzvanou Řeku, variantu B – takzvanou polohu Petrov, a variantu C – nulovou se zachováním stávající polohy nádraží.

2018: Zastupitelé města Brna a Jihomoravského kraje podpořili výstavbu Našeho nového nádru v poloze Řeka. Tuto variantu nakonec zvolila jako nejlepší i Centrální komise Ministerstva dopravy.