NNN_map_vyluka

Brno zazáří na železniční mapě Evropy.
Nebude zapomenutou odbočkou na trati Vídeň–Praha

Brno frčí. Podle žebříčků hodnotících kvalitu života se v naší jihomoravské metropoli žije lépe než třeba v Londýně, Los Angeles nebo Bruselu. Brno se těší také přízni vysokoškoláků, kteří jej zvolili pátým nejlepším studentským městem na světě. Zdá se tedy, že na rčení „Štěstí si nekoupíte, ale lístek do Brna ano.“ něco bude. A aby se do Brna dostal každý, kdo o to má zájem, a to rychle, pohodlně a bezpečně, potřebujeme Náš novej nádr.

Možná to bude znít trochu jako klišé, ale dnešní svět je globální. A v takovém světě závisí úspěch především na rychlém a kvalitním spojení. Proto má Evropská unie plán, jak provázat důležitá centra na kontinentu sítí vysokorychlostních železničních tratí. Pokud by na ní Brno nebylo, jen těžko by mohlo v konkurenci ostatních měst dál prosperovat.

Brnu hrozilo, že bude z této sítě vymazáno. Naše stávající hlavní nádraží stojí v zatáčce a tísní jej okolní zástavba, pro napojení rychlé železnice je tedy nevhodné. A z debat o poloze nového nádraží se v Brně stal pomalu folklor. Pokud by nepadlo rozhodnutí, rychlovlaky by mohly město docela reálně objet. Dnes máme naštěstí jasno. Na tom, kde novej nádr postavit, se nakonec shodlo město, Jihomoravský kraj i Ministerstvo dopravy.

Nádraží bude u Svratky, přibližně 800 metrů od toho stávajícího. Bude dostatečně velké, aby to z Brna do okolí jezdilo co chvíli a vlaky nemusely čekat na seřazení u přecpaných nástupišť. A vysokorychlostní tratě na něj později také komfortně napojíme.

NĚKOLIK DŮVODŮ PRO NÁDRAŽÍ

S přesunem nádru se do značné míry přebuduje i celý brněnský železniční uzel, a to tak, aby vlaky projížděly Brnem cestou nejmenšího odporu, s dalšími zastávkami rozmístěnými strategicky po městě. Náklady na celou tuhle akci pravděpodobně přesáhnou 40 miliard korun. Všichni investoři proto polohu Našeho nového nádru velmi pečlivě zvažovali. A tady je několik argumentů, proč si stát, město i kraj myslí, že novému nádraží bude nejlíp u řeky:

Nespěchejte


O 4 MINUTY


BLÍŽ K VAŠEMU


CÍLI


reason img

O 4 MINUTY


BLÍŽ K VAŠEMU


CÍLI


Nemusí to tak na první pohled vypadat, ale propočty dopravního modelu jsou nezpochybnitelné. Tím, že regionální i dálkové vlaky zastaví nejen na novém nádru u řeky, ale třeba i v Černovicích, ušetří cestující ve finále čas. Matematické propočty, které respektují, že každý potřebuje v Brně jinam, to říkají jasně: v průměru vznikne několikaminutová časová úspora pro každého cestujícího.

Nečekejte


DOST KOLEJÍ


PRO VŠECHNY


VLAKY


reason img

DOST KOLEJÍ


PRO VŠECHNY


VLAKY


Chceme, aby vlaky do okolí Brna jezdily každých 15 minut. Chceme, aby vlaky nezůstávaly stát před hlavním nádražím, protože se nevejdou k žádnému nástupišti. Proto potřebujeme Náš novej nádr. Nádr, co zvládne nejen dnešní dopravu, ale i dopravu za dalších 20 a 50 let a umožní zkrátit interval na příměstských linkách.

Nastupte


KONEC MARATONU S KUFREM.


Z VLAKU ROVNOU


DO AUTOBUSU


reason img

KONEC MARATONU S KUFREM.


Z VLAKU ROVNOU


DO AUTOBUSU


Novej nádr nebude jen pro vlaky. Postavíme pod ním i velké autobusové nádraží. Konečně tak nebudeme muset sprintovat s kufrem z nádru na Zvonařku – vlaky i autobusy pojedou z jednoho místa. Ať budete cestovat kamkoliv, stačí zajít na novej nádr.

Dýchejte


UŽÍVEJTE SI


NOVÉ PARKY


MÍSTO KOLEJÍ


reason img

UŽÍVEJTE SI


NOVÉ PARKY


MÍSTO KOLEJÍ


Novej nádr znamená víc kyslíku a víc prostoru ve městě. Dnešní koleje v centru zmizí a místo nich tu budou parky se spoustou zeleně. Památkově chráněné budovy původního nádraží budou mít nové využití a k nepoznání se promění i celé okolí dnešního nádraží. Z historického centra na jih města všichni volně projdou, zmizí dnešní rozdělení centra železniční tratí.

Parkujte


ŠETŘETE NERVY I ČAS


DÍKY POHODLNÉMU PARKOVÁNÍ


PŘÍMO U NÁDRAŽÍ


reason img

ŠETŘETE NERVY I ČAS


DÍKY POHODLNÉMU PARKOVÁNÍ


PŘÍMO U NÁDRAŽÍ


Jedete brzy ráno z Brna pryč a vracíte se večer. A nechcete se na nádr tak brzy trmácet městskou dopravou nebo si brát taxi. Nebo prostě jenom potřebujete někoho vyzvednout u vlaku. Konečně bude možné přímo u nádraží pohodlně zaparkovat. Novej nádr znamená dostatek parkovacích míst pro ty, kteří potřebují přijet k vlaku autem.

Dočkejte se


100 LET


SE ROZHODOVALO,


TEĎ UŽ MÁME PLÁN


reason img

100 LET


SE ROZHODOVALO,


TEĎ UŽ MÁME PLÁN


Novej nádr už je v procesu. Intenzivně pracujeme nejen na plánech nádru, ale také okolní infrastruktury nové městské čtvrti u řeky, autobusového nádraží, tramvajových tratí, napojení všech železničních tratí, které vedou do Brna, i nového dopravního uzlu v Černovicích, kde se bude také přestupovat z vlaků na MHD.

Bydlete


FAJN BYDLENÍ


V NOVÉ ČTVRTI


U ŘEKY


reason img

FAJN BYDLENÍ


V NOVÉ ČTVRTI


U ŘEKY


Není to jenom novej nádr. Je to zároveň nová čtvrť s obchody, hřišti, parky a hlavně bytovými domy.  Proč dnes ceny nových bytů v Brně raketově rostou? Protože se jich staví málo a není je ve městě pomalu už kde stavět. Novej nádr pomůže s návratem cen k normálu. Spolu s ním tu vyroste celá čtvrť s bydlením pro studenty, vědce i mladé rodiny.

Zrychlete


RYCHLOVLAKY?


ZVLÁDNE


TAKY


reason img

RYCHLOVLAKY?


ZVLÁDNE


TAKY


Náš novej nádr umožní napojení Brna na vysokorychlostní tratě. A tak se třeba do Paříže dostanete jen s jedním přestupem za polovinu stávajícího času. Jasně, nebude to hned. Ale musíme se dívat 20 i 50 let dopředu, když nádraží chystáme. A jakmile to bude aktuální, rozhodně nebudeme chtít, aby se Brnu vysokorychlostní tratě vyhnuly.

Nezastavujte


ZATÍMCO SE STAVÍ,


VAŠE POHODLÍ


TO NENARUŠÍ


reason img

ZATÍMCO SE STAVÍ,


VAŠE POHODLÍ


TO NENARUŠÍ


Plánované nádraží vznikne na zelené louce. Jeho stavba nepřinese zásadní komplikace, hluk, prach ani vibrace. Novej nádr bude stát v centru, ale přitom na místě, kde dnes nic není.
A kde nic není, ani stavba nevadí.


Téma už za tatíčka Masaryka

Nemusíte mít zrovna ve skříni železničářskou uniformu po dědečkovi, abyste věděli, že o modernizaci a poloze hlavního nádraží se v Brně rokuje pořádně dlouho. Vlastně skoro století. Není divu, nádraží jsme měli už za Rakouska-Uherska, spolu s Vídní a Břeclaví jako třetí v monarchii. První vlak na něj přisupěl v roce 1838. Od té doby se nádraží párkrát přebudovalo a asi si dokážete představit, že spolu s ním se měnila i metropole kolem.

Ze stanice při relativním okraji města se stalo nádraží v centru, jak jej známe dnes. Okolní zástavba začala omezovat rozvoj drážní dopravy už za první republiky. A to se tehdy museli Brňáci smířit i s kouřem z parních lokomotiv. V roce 1927 byla proto vyhlášena první soutěž na řešení problému. Podívejte se, jak šel čas s úvahami o modernizaci železnice v Brně od té doby:

20. století: První cenu v soutěži na konci dvacátých let nezískal nikdo, druhé místo připadlo architektu Bohuslavu Fuchsovi a železničnímu expertu Františku Sklenářovi. Na přestavbu nádraží a celého železničního uzlu však nedošlo.
Poté se různé snahy otevřít otázku modernizace nádru opakovaly ještě několikrát. Zvažoval se i přesun nádraží na jih, pokaždé však narazil na odpor. Spolu s tím, jak se stále víc zahušťovala doprava na železnici, však začínalo být jasné, že současné nádraží začíná praskat ve švech.

2002: Vláda schválila přestavbu brněnského železničního uzlu podle územního plánu města. Brno, Ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj a České dráhy podepsaly smlouvu o spolupráci při hledání peněz na projekt.

2004: Brňáci poprvé hlasovali o poloze nového nádru v referendu. Kvůli malé účasti však nebylo závazné.

2005: Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že stavba nového nádru u řeky nebude mít negativní vliv na životní prostředí.

2008–2009: Stavba I. etapy odstavného nádraží.

2009: Vláda rozhodla o pozastavení financování přestavby brněnského železničního uzlu, o rok později své rozhodnutí potvrdila kvůli stabilizaci schodku rozpočtu.

2011: Skupina architektů se inspirovala aktivitami koalice Nádraží v centru a přišla s návrhem, který dnes známe jako takzvanou polohu Petrov.

2012–2014: Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno. Právě z ní vychází aktuální studie proveditelnosti.

2014: Začal sběr podpisů pro druhé referendum o poloze brněnského nádru. Kvůli nedostatku platných podpisů se však nekonalo zároveň s komunálními volbami, jak plánovali organizátoři z občanské aliance Referendum 2014, ale o dva roky později.

2015: Odborníci z inženýringových společností SUDOP Brno, MORAVIA CONSULT Olomouc a AF Cityplan začali na zadání Správy železniční dopravní cesty zpracovávat Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno.

2016: Spolu s volbami do krajského zastupitelstva hlasovali Brňané i o poloze nového nádru v druhém referendu. Vzhledem k nízké účasti nebylo ani toto referendum závazné.

2016–2019: Rekonstrukce nástupišť, zabezpečovacího zařízení, výhybek a mostů na stávajícím hlavním nádraží spustila rozsáhlé výluky, při kterých mnozí cestující putovali místo hlaváku na Dolní nádraží poblíž Zvonařky.

2017: Dokončení Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, která hodnotila tři varianty: variantu A – takzvanou Řeku, variantu B – takzvanou polohu Petrov, a variantu C – nulovou se zachováním stávající polohy nádraží.

2018: Zastupitelé města Brna a Jihomoravského kraje podpořili výstavbu Našeho nového nádru v poloze Řeka. Tuto variantu nakonec zvolila jako nejlepší i Centrální komise Ministerstva dopravy.

2020: Vyhlášena mezinárodní soutěž na podobu nového nádraží.

The gallery was not found!

Kroky nutné k realizaci

Na poloze Našeho nového nádru jsme se shodli. A co dál?

Poloha, poloha, poloha! Tak prý zní zlaté pravidlo realitního trhu. A ve stejné dikci probíhala v posledních desetiletích i diskuze o Našem novém nádru. S rozhodnutím Centrální komise Ministerstva dopravy (květen 2018) máme však vůbec poprvé v historii shodu napříč všemi úrovněmi státní správy a samosprávy. Město Brno, Jihomoravský kraj, resort dopravy, Správa železniční dopravní cesty a mnozí další – všichni podpořili polohu nádru u řeky, v místech dnešního dolního nádraží. Pojďme si projít další kroky:

  • Tak zaprvé, všechno musí ještě posvětit vláda. Ta by měla rozhodnout v červnu či srpnu 2018.Potom už by nic nemělo bránit startu jednání Řídícího výboru železničního uzlu Brno, ve kterém zasedají zástupci města, kraje, resortu dopravy a všech dalších institucí, které mají v České republice hlavní slovo v otázkách kolejí a vlaků.
  • Výsledkem by měla být smlouva o dalším postupu a rolích jednotlivých investorů při výstavbě a financování nejen Našeho nového nádru, ale celého železničního uzlu v Brně. Tu musí následně schválit městští i krajští zastupitelé.
  • Zároveň s tím bude Správa železniční dopravní cesty zpracovávat technickoekonomické prověření průjezdnosti nákladní dopravy nádrem podle vybrané varianty. Nákladní vlaky totiž mohou projet Brnem různě, s odlišným zapojením Břeclavské, Střelické a Chrlické trati do plánovaného nádraží.
  • Důležité bude, aby Brno nadále vystupovalo aktivně a pomáhalo tak posunout celý projekt dál. Úkolem města bude zajistit pro novej nádr potřebnou infrastrukturu, která zaručí jeho kvalitní dopravní obslužnost.
  • Náš novej nádr u řeky má oproti ostatním variantám jednu velkou výhodu – je zanesen do aktuálního územního plánu města Brna. To výrazně zkrátí vyřizování dalších povolení. Pokud vše dobře půjde, mohlo by se začít stavět už v roce 2020 a hotovo by mělo být o sedm let později.
  • Na řadě pak bude napojení na vysokorychlostní tratě. Nemáme sice křišťálovou kouli, ale první vysokorychlostní vlak z Prahy by mohl přijet na Náš novej nádr v roce 2041.